DEN PRVNÍ

Den první..

Ačkoliv dnes začala celorepubliková karanténa, lidí je všude spousta. No je krásně, svítí sluníčko, tak vezmeme děcka a basu piv a hurá do parku. Je to úsměvné, prostě náš český naturel. Já musela do práce, kde jsem všechno uklidila a připravila na týdenní výpadek. Ano zavíráme školku, snad poprvé po sto letech bude zavřeno celý týden. Takže zalít kytky, nakrmit šneky, zavřít okna, vypnout topení. A po cestě domů ještě do obchodu, dokoupit pár věcí a kytky, spousty kytek - budu doma, tak se bude sázet. Obchodem procházím v roušce a připadám si jako exot, kromě mě ji má pouze jedna další paní. U pokladny mi pokladní tiše říká "děkuju že ji máte", sama ji nemá, nenafasovali. A mě úplně běhá mráz po zádech z toho jejího poděkování, vlastně až teď mi dochází, že nejenom zdravotníci, ale i tyhle ženy v obchodech nasazují život pro nás.

Doma začínám nabírat kulinářský záchvat. K večeři je grilovaná panenka, salátek z polníčku, rajčátek, okurky, papriky, manga a avokáda a k tomu grilovaný oštiepok posypaný nitěmi z chilli.

Ještě upeču základ na pravou Pho bo, protože chilli a zázvor podporují imunitu a je hotovo.

Syn si mě zkoumavě prohlíží a pomalu mu dochází dopad domácí karantény, nejenže budu minimálně sedm dní stoprocentně přítomna, ale navíc budu vyvařovat a ve volných chvílích ho nutit k různým aktivitám. Jeho zděšení nemá konce. Ale má mě prý moc rád

Ačkoliv již padá tma, stihnu ještě kompletně uklidit balkon a přerovnat komoru.

Pak je již naštěstí premiéra třetí řady Westworldu, takže se zklidňuji a popíjím čaj s whisky. Synovi říkám, že whisky zabíjí viry, no uvěřil, nač mu cpát, že je to hlavně fakt dobrý