DEN TŘICÁTÝ

15.04.2020

Den třicátý...

Tak mě dostali! Upekla jsem chleba. Přesně třicet dní jsem odolávala tomu všudypřítomnému tlaku "kdo nepeče není Čech", až jsem dnes vyměkla a upekla chleba...

Dostala jsem recept od kamarádky, připravila všechny ingredience a psychicky se obrnila, protože, jak kamarádka řekla, je okolo toho bordel. A jestli něco bytostně nesnáším, tak bordel v kuchyni. No jo, chleba, když se chystá, mouka lítá všude okolo. Jenže ne v mém podání, ono světe div se, to jde i bez toho bince.

Kvásek pěkně bublal, do mísy přisypány vlašské ořechy - když už peču, tak si upeču svůj milovanej ořechovej.

Nastal čas na hnětení. No vždyť mám hnětač přeci..můžu ho použít? Nezkazí to chlebík? Blbé otázky chlebového eléva. Zadala jsem tedy dotaz do facebookové skupiny. Výsledek: většina starších žen okamžitě opáčila, že pokud mám robota, ať neváhám, že přeci nebudu dřít jak blázen. Naopak většina mladých biožen mi tvrdila, že práce musí býti ruční, aby to byl správný chléb. Proč, to mi nikdo nedokázal vysvětlit. Prostě proto, že každá tato úžasná matka a hospodyně má až orgastickou potřebu si věci ztížit a pokud možno co nejvíc zkomplikovat. Protože jedině tak je tou opravdu dobrou hospodyní. Jojo, tyhle návraty ke kořenům ovšem většinou končí u dvířek myčky, pračky a sušičky.

Proběhl i jeden duchovní názor, že chléb je dar boží a měl by projít rukama. To mi překvapivě přišlo, jako jediný relevantní důvod, proč se s tím případně štvát ručně.

Nakonec ovšem zvítězil můj pravý duch a těsto mazalo do elektrického hnětače. Moc hezky se na to kouká. O dvě hodinky později bytem voněl chléb a popravdě na chvíli mě zachvátil ten pocit, jak jsem skvělá hospodyně. Obzvlášť po ochutnání-byl vážně dobrý. Pak přišel můj syn, vzal ještě teplý bochník, ze kterého jsem si stihla odkrojit akorát patičku, a poděkoval mi za dobrou snídani. Za dvacet minut sežral skoro celej chleba a otázal se, jestli bude odpoledne další. NASRAT !!!!!

Takže, ač pokus dopadl dobře, já se milé dámy vracím k nákupu v naší malé pekárně u domu.

Proč? Protože je to rozhodně rychlejší a protože asi nemám potřebu si dokazovat, jak dobrá jsem hospodyňka.

A taky proto, teď budu parafrázovat Stellu Zázvorkovou:

No tak umíme všichni péct dobrý chleba a ....pekaři nebudou mít co žrát.........

© 2017 WandaDvorská. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!