Za časů korony

Tak mě dostali! Upekla jsem chleba. Přesně třicet dní jsem odolávala tomu všudypřítomnému tlaku "kdo nepeče není Čech", až jsem dnes vyměkla a upekla chleba...

Jsou dny, kdy se neděje nic co by za psaní stálo. No a pak jsou dny, jako ten dnešní.

Dny devatenáct až dvacet tři - no co no!

Jak jistě vidíte, někdy tenhle deníček trochu ošvindluju více dny v jednom. To proto, že se fakt nic neděje, jako opravdu nic!!!

Tak nějak nevím co psát, dny jsou neměnné a po prvotním nadšení - jé můžu být doma - přichází stereotyp a taky trochu depka. Na začátku to bylo vlastně fajn, stihla jsem udělat spoustu věcí, na které jsem se už opravdu dlouho a marně chystala. A teď už není co dál dělat. Takže zákonitě přichází nuda. Ono je to jako...

Dnes jsem četla zajímavý článek jistého historika, kde zazněla myšlenka: je-li výjimečný stav dostatečně dlouhý, stává se běžným. To mě trochu vyděsilo. Skončí toto někdy? Uvolní se dostatečně restrikce a budeme se zas moci nadechnout? Jsem známá svou zálibou v konspiračních teoriích, tedy ne že bych do nich byla blázen, spíše mě je baví...

Den jedenáctý, dvanáctý, třináctý a čtrnáctý...

Den D - Godzila opouští domov. Ano, je čas na nákup a návštěvu zaměstnání. Takže ráno vstávám vážně brzy, protože ze sebe musím udělat civilizovanou bytost, což zcela jistě zabere dost času. Musím tedy říct, že nošení roušek mi přineslo jednu zásadní dovednost, umím si už téměř bezchybně vytvořit dramatické líčení očí. Jako ženy, oči jsou nyní...

Tak co dnes, je uklizeno, agenda do práce dávno vyřízená a co teď. Doma všechno je, není potřeba nakoupit ani do lékárny ani nikam, kam bych mohla. No tak já konečně udělám třináctou komnatu! Náš byt nedisponuje sklepem, zato má u kuchyně takovou poměrně velkou komoru. Je to prvorepublikový byt a tato místnost dříve bývala pokojem pro služebnou....

Tak teda ráno to bylo vážně divný, vstanu, jdu do kuchyně pro ranní kafe, bez kterého nefunguju a.. na lince stojí všechny naše hrnce vyskládané do vratkých pyramid. Před nimi opřený kus utrženého kartonu, při bližším ohledání je to krabice od cereálií a na ní fixou obří nápis ZASRANÝ HRNCE. Tak já nevím, evidentně se mi zbláznil syn, nevím jak...